Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Něco o slezském norikovi

Něco o slezském norikovi...
 
       
 
Vznik vývoj a charakteristika plemene  
Při rajonizaci chovu koní byli v druhé polovině 19. století používáni ve Slezsku k plemenitbě lehčí polokrevní a lipičtí hřebci. Ve snaze respektovat přírodní podmínky kraje a požadavky  chovatelů byli postupně přidělováni i mohutnější hřebci norfolští. Bylo tak vyhověno v plné míře snahám chovatelů chovat relativně mohutné, konstitučně tvrdé chladnokrevníky - noriky, kteří by našli uplatnění ve všech hospodářských pracích. V přidělování norických hřebců do oblasti se pokračovalo i v dalších desetiletích. Cílevědomou plemenitbou a selekcí bylo dosaženo stavu, kdy noričtí koně (hřebci a klisny) vytvořili v oblasti Slezska specifický ráz chladnokrevných koní, tzv. noriků slezských. Od počátku 20.století až do roku 1920 působilo ve Slezsku celkem 85 norických hřebců, importů originálních norických hřebců rakouské provenience a hřebců bavorské provenience pocházejících původem z originálních rakouských noriků.. Zpočátku (1900-1930) bylo realizováno převodné křížení na klisny domácí slezské provenience, většinou s neznámým původem. Později (1930-1950)  na klisny se známým genovým základem slezských noriků v jejich prvé a druhé generaci rodokmenu. Souběžně byla realizována vzájemná plemenitba inter se mezi produkty tohoto křížení, která v průběku let 1940-1960 postupně nabývala na intenzitě a po ukončení importů v šedesátých letech se stala jedinou formou plemenitby.    
Přibližně až do roku 1970 byli slezští norici označování v plemenných knihách jako plemeno. Od roku 1970 až do roku 1990 nebyli tito koně v plemenných knihách označováni jako samostatné plemeno a byli obdobně jako čistokrevní koně belgičtí zahrnuti pod název „chladnokrevník“. Z iniciativy chovatelů došlo v letech 1990 až 1991 ke specifikaci pojmu chladnokrevník a na podkladě základních genových analýz (podílů genů) byla specifikována dvě samostatná plemena, a to českomoravský belgický kůň, norik a ráz norik slezský. Pro všechna tato plemena byly založeny plemenné knihy a vypracovány řády plemenných knih.  
Rozsah současné reprodukčně aktivní populace je cca 120 klisen a 23 hřebců, jediný větší soustředěný chov je Vítkovská a.s., nástupce šlechtitelského chovu Klokočov bývalého St.statku Vítkov. Tento soukromý chov je nenahraditelnou bází pro další šlechtění plemene.  
Největší část populace je chována na severní Moravě (Opava, Vsetín, Nový Jičín, Přerov) malá část na jižní Moravě. Většina hřebců je v držení Zemského hřebčince Tlumačov a Písek.  
 
Slezští norici jsou chladnokrevní koně středně velkého až velkého obdélníkového rámce, s dobrým osvalením a dobrou proporcionalitou tělesných partií, dospívající v pěti až šesti letech stáří. Pracovitý, dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu, výborného charakteru, dobře živitelný, pohyblivý, s výrazně prostornými chody. 
 
 
 pl. hřebec Navar        
 
 
 Standard základních tělesných znaků ve 2,5 letech stáří:  

 

Základní tělesné znaky (cm)

 

Hřebci

 

Klisny

 

KVP

 

166-170

 

165-168

 

KVH

 

155-159

 

152-157

 

Obvod hrudi

 

187-194

 

192-198

 

Obvod holeně

 

23-23,8

 

22-22,7
 
 
Evidence
Pro plemeno je zpracován a odsouhlasen MZeČR Řád plemenné knihy včetně základních tezí chovatelského programu. PK vede Asociace svazů chovatelů koní (ASCHK), a v rámci vedení ústřední evidence ji spravuje hřebčín Slatiňany. Komunikaci s chovateli, klasifikaci dorostu, hřebců a klisen při zkouškách výkonnosti a před jejich zařazením do PK zabezpečuje ASCHK prostřednictvím svých inspektorů.   
 
    Steiman - tatínek Sabiny  
 
Popis plemene
Slezský norik je chladnokrevný kůň se středně velkým až velkým, mírně protaženým rámcem těla. Hlava je velká, suchá, typická je oválná očnice. Krk je u slezského norika vysoko nasazený, střední až dlouhý, poměrně častý je mírně výrazný kohoutek. Lopatka je dobře úhlovaná, až strmá, což umožňuje široký a prostorný chod. Hrudník je středně hluboký, široký a oválný, jeho délka je střední, bedra jsou dobře vázaná a pevná. Záď je mohutná, oválná a mírně svažitá a štěpená. Fundament je suchý, kostnatý,  klouby a šlachy jsou výrazné. Spěnka je u slezského norika krátká až středně dlouhá. Kopyta jsou pevná a pružná. Nejčastější jsou ryzáci, poměrně často se vyskytují i hnědáci, nevybělující bělouši, tygři, vzácně pak i vraníci.
 
   plemenný hřebec Nacho Salazar v barvě tygr    
 
Plemenné znaky  
Minimální výška v kohoutku 166 cm u hřebců a 165 cm u klisen. Obvod hrudi je minimálně 187 cm. Minimální obvod holeně je 23 cm u hřebců a 22 cm u klisen.  
Dospívá v pěti letech.
 
Charakteristika
Slezský norik je pracovní kůň tvrdé konstituce, obecně se dají norici charakterizovat jako méně ušlechtilí, ale za to značně pracovití a nenároční koně. Slezský norik je odolný a dobře krmitelný. Jeho povaha je klidná, je dobře ovladatelný a spolupracující s lidmi.
Vydatné a prostorné chody mu umožňují pracovat v i těžkém lesním terénu.
 
 
 
Využití  
Slezský norik je využíván především pro práci v těžké zápřeži. Jeho odolnost mu umožňuje pracovat v lese a ve vyšších horských polohách. Jeho klidná povaha se dá využít i při lehčí zápřeži nebo i pro jízdu pod sedlem, především pak v rámci hipoterapie nebo při jezdeckém výcviku.
 
   
   
TOPlist